Říjen 2007

Houba

30. října 2007 v 22:43 | niki |  Houba
Houba je to punkrocková skupina z Ústí nad Labem. Založili čtyři kamarádi v roce 1993, ale v té době se to moc jako kapela nedalo nazvat. Později se, ale rozhodli, že založí skutečnou skupinu (v roce 1995) a sehnali si nástroje a začali pořádně zkoušet. Jejich první koncer 7.4.1996 v Rumburku. Časem proběhly změny v sestavě, které moc nevydržely a začali mít koncerty. Začaly nahrávat a dokonce měli i pát koncertů v zahraničí. V současnosti hrajou a hrát budou hrát i dál. :-D

Složení Houby

30. října 2007 v 22:43 | niki |  Houba
Michale Nosek - zpěv
………………………………………………………………………………..
Martin Nosek - baskytara, zpěv
………………………………………………………………………………..
Jirka Brokl - kytara
………………………………………………………………………………..
Petr Hrdlička - bicí

HIM

30. října 2007 v 22:42 | niki |  HIM
HIM je už velice známá finská kapela. Dříve se jmenovali His Infernal Majestry (Jeho Ďábelstké Veličenstvo), ale protože si lidé mysleli, že jsou satanisti, tak zo zkrátili na HIM. Hrají lovemetal a považují se i za jeho zakladatele (spojení drsných melodií s romantikou). Jejich vznik se dá určit na rok 1993. V té době vlastně nevěděli ani, co chtějí hrát. Po prvním vydaném albu, odešli klávesák a bubeník (nechtějí, aby jejich jména byla zveřejňována). Nejvíce je prosadil hit Join me, který okamžitě zaujal první místa v hitparádách. Začal kolotoč rozhovorů, focení, natáční nejrůznějších show, výhry cen pro objevy roku atd. Po tom co vydali další CD to propukla další mediální vlna a to skupinu velice vyčerpávalo a bylo ta vidět i na jejich vystoupení, tak počátkem roku 2002 vyhlásili roční pauzu. Během ní se připavovali i na vydání plánovaného CD. HIM navštívili i párkrát Českou republiku.

Diskografie-HIM

30. října 2007 v 22:41 | niki |  HIM

DARK LIGHT

01. Vampire Heart
02. Rip Out The Wings Of A Butterfly
03. Under The Rose
04. Killing Loneliness
05. Dark Light
06. Behind The Crimson Door
07. Face Of God
08. Drunk On Shadows
09. Play Dead
10. In The Nightside Of Eden
+ na limitované edici
11. Venus (In Our Blood)
12. The Cage
Vydáno: 26. září 2005 v Evropě; 27. září 2005 celosvětově

3CD BOXSET

Greatest Lovesongs vol. 666
01. Your Sweet 666
02. Wicked Game
03. The Heartless
04. Our Diabolikal Rapture
05. It's All Tears (Drown In This Love)
06. When Love and Death Embrace
07. The Beginning Of The End
08. (Don't Fear) The Reaper
09. For You
Razorblade Romance
01. I Love You (Prelude to tragedy)
02. Poison Girl
03. Join Me
04. Right Here in My Arms
05. Gone with The Sin
06. Razorblade Kiss
07. Bury Me Inside Your Heart
08. Heaven Tonight
09. Death Is In Love With Us
10. Resurrection
11. One Last Time
Deep Shadows and Brilliant Highlights
01. Salt in Our Wounds
02. Heartache every moment
03. Lose You Tonight
04. In Joy and Sorrow
05. Pretending
06. Close to the Flame
07. Please Don't Let It Go
08. Beautiful
09. Don't Close Your Heart
10. Love You Like I Do

AND LOVE SAID NO - The Greatest Hits 1997-2004

01. And Love Said No
02. Join Me
03. Buried Alive by Love
04. Heartache Every Moment
05. Solitary Man
06. Right Here in My Arms
07. The Funeral of Hearts
08. In Joy and Sorrow
09. Your Sweet 666
10. Gone with The Sin
11. Wicked Game
12. The Sacrament
13. Close to The Flame
14. Poison Girl
15. Pretending
16. When Love and Death Embrace
+ na limitované edici DVD se záznamem z Live at Semifinal, Helsinki, 24. - 30. 4. 2003
Vydáno: 15. března 2003

LOVE METAL

01. Buried Alive by Love
02. The Funeral of Hearts
03. Beyond Redemption
04. Sweet Pandemonium
05. Soul on Fire
06. The Sacrament
07. Fortress of Tears
08. Circle of Fear
09. Endless Dark
10. The Path
11. Love's Requiem
Vydáno: 14. března 2002

DEEP SHADOW AND BRILLIANT HIGHLIGHTS

01. Salt in Our Wounds
02. Heartache every moment
03. Lose You Tonight
04. In Joy and Sorrow
05. Pretending
06. Close to the Flame
07. Please Don't Let It Go
08. Beautiful
09. Don't Close Your Heart
10. Love You Like I Do
+ na limitované edici také:
11. Again
12. In Joy and Sorrow - string version
13. Pretending - cosmic pope jam version
+ video Pretending & In Joy and Sorrow
Vydáno: 1. června 2001

RAZORBLADE ROMANCE

UK verze
01. Your Sweet 666
02. Poison Girl
03. Join Me
04. Right Here in My Arms
05. Bury me deep inside your heart
06. Wicked Game
07. I Love You (Prelude to Tragedy)
08. Gone with The Sin
09. Razorblade Kiss
10. Resurrection
11. Death Is in Love with Us
12. Heaven Tonight
Evropská verze
01. I Love You (Prelude to tragedy)
02. Poison Girl
03. Join Me
04. Right Here in My Arms
05. Gone with The Sin
06. Razorblade Kiss
07. Bury Me Inside Your Heart
08. Heaven Tonight
09. Death Is In Love With Us
10. Resurrection
11. One Last Time
Vydáno: 1. června 1999

GREATEST LOVESONGS vol. 666

01. Your Sweet 666
02. Wicked Game
03. The Heartless
04. Our Diabolikal Rapture
05. It's All Tears (Drown In This Love)
06. When Love and Death Embrace
07. The Beginning Of The End
08. (Don't Fear) The Reaper
09. For You
Vydáno: 1. června 1997

Složení

30. října 2007 v 22:40 | niki |  HIM
Ville Valo
Jméno:
Ville "Rakohammas" Hermanni Valo (Don Vitto)
Nástroje:
Vocals
Narozen:
22. 11. 1976
Místo narození:
Helsinki
Výška:
1,84 m
Váha:
66,6 kg
Barva očí:
zelená
Barva vlasů:
tmavě hnědé
Znamení:
Štír
Sourozenci:
Malý bratr Jesse
Oblíbený film:
Tim Burton's Nightmare, Before Christmas
Šťastné číslo:
0
Oblíbené město:
Necropolis
Jídlo:
Kristovo tělo, vše japonské
Nápoj:
Kristova krev, Red Bull
Speciální zájmy:
1980's, Migeho fotografie, The Origin of the Blues, Eastern Europe
Nenávidí:
Folklór, Enochian, Malleus maleficarum, The Beatles, red meat, the misuse of mind, altering substances
Idoly:
Gene Simmons, Edgar Allen Poe, Rauli Somerjoki, Clint Eastwood
Nejlepší song:
Sininen uni by Tapio Rautavaara
Oblíbená kniha:
The oxford book of death
Oblíbený sport
Nesnáší sporty
Skupiny před HIM:
B.L.O.O.D. (1986), Kemoterapia (1989), Donits-Osmo Experience (1992), Daniel Lioneye and the Rollers (Drums)
Zajímavosti:
Pracoval u svého otce v sex shopu
Mige
Jméno:
Mikko Henrik Julius Paananen (Michael Eros)
Nástroje:
Bass
Narozen:
19. 12. 1974
Místo narození:
Helsinki
Barva vlasů:
tmavě hnědé
Barva:
Barva Sarumanovy róby
Znamení:
Střelec
Sourozenci:
Velký bratr Helmut
Oblíbený film:
Sleepy Hollow
Šťastné číslo:
666
Oblíbené město:
Barcelona
Jídlo:
Soulfood
Nápoj:
Kafe, voda, nektary
Speciální zájmy:
Katolické kostely, architektura, Charles Chaplin, exotické nástroje, meditace, Vedrana, Pyramidy, fotografie
Nenávidí:
Krutost, hatred aggression, ghosts, other night fears, wicked spirits, envy, modern shopping malls
Idoly:
Black Sabbath, Ville Valo, Lily Lazer, Suho Superstar
Nejlepší song:
Black Sabbath: War Pigs
Vzkaz:
Be careful with alcohol, sex, drugs ("Dávejte si pozor na alkohol, sex a drogy")
Skupiny před HIM:
Daniel Lioneye a the Rollers
Burton
Jméno:
Emerson Burton (Janne Johannes Purttinen), nahradil Zoltana Pluta
Nástroje:
Keyboard
Narozen:
17. 10. 1974
Místo narození:
Helsinki
Barva vlasů:
tmavě hnědé
Znamení:
Váhy
Sourozenci:
Velký bratr Helmut
Oblíbený film:
Charles Chaplin's City Lights
Šťastné číslo:
7
Oblíbené město:
Helsinki
Jídlo:
Pizza
Nápoj:
Kafe
Speciální zájmy:
Všechno
Nenávidí:
McDonalds
Idoly (ovlivněn):
Tom Byron
Nejlepší album:
Pink Floyd: Echoes
Nejlepší song:
Horst Mamerow: Klarinetten Polka
Vzkaz:
Murskaa Mäkki! (???)
Moto:
Niin kaikki muuttuu, en paikalleni voi juuttua (As long as everything changes, I can't stand still)
Skupiny před HIM:
Sub-Urban Tribe, Cosmos Tango, Torpedo
Gas
Jméno:
Mika Kristian Karppinen, nahradil Juhana Rantala
Nástroje:
Bicí
Narozen:
08. 02. 1971
Místo narození:
Eskilstuna (Švédsko)
Barva:
Jade green
Znamení:
Vodnář
Mazlíčci:
Kočky
Oblíbený film:
Scarface
Oblíbené město:
New York
Jídlo:
Sushi & Japonská kuchyně
Šťastné číslo:
11
Nápoj:
Pivo, GT
Speciální zájmy:
Filmy, The Pens, Motorky a cigarety
Nenávidí:
Špatné jídlo, špatné lidi, brzké vztávání
Idoly:
Darius Kasparaitis, Krzysztof Oliwa, Herra no.66, Daniel Lioneye a Dave Lombardo
Nejlepší song:
Discharge a Slayer (vše)
Skupiny před HIM:
Kyyria
Linde
Jméno:
Mikko Viljami "Linde" Lindström
Nástroje:
el. Kytara
Narozen:
12. 08. 1976
Místo narození:
Helsinki
Barva:
Zelená
Znamení:
Lev
Sourozenci:
Malý bratr
Oblíbený film:
From Dusk Till Dawn
Oblíbené město:
Luxor
Jídlo:
Italské jídlo
Nápoj:
Pivo
Speciální zájmy:
Selibacy, meditace
Nenávidí:
cizince
Idoly:
John Lee Hooker, Steve Vai
Nejlepší song:
HIM: Borellus
Skupiny před HIM:
Blood (1986), Kemoterapia (1989)

fotky

30. října 2007 v 22:39 | niki |  HIM
”
”

Vypsaná Fixa

30. října 2007 v 22:38 Vypsaná Fixa
Tak tuhle mám taky ráda... :-D
Příběhy z let 2000-2005 Změny v sestavě
Možná by někoho mohlo zajímat, jak se vlastně do kapely dostal náš současný basák Mejn, kterej vyměnil Dejmala. Bylo to asi takhle. Po vydání první desky "Brutální všechno" jsme začali hrát ještě víc než před tím. Bylo to dost náročný. Ještě ke všemu onemocněl Mejla a tak jsme jezdili dost dlouhej čas jenom ve třech. bylo to dost na prd,ale mělo to i svý kouzlo-líp jsme se vešli do auta, rychleji jsme se nazvučili a hlavně jsem se konečně trochu naučil hrát na kytaru, protože nikdo jinej na kytaru nehrál. Prostě , co tě nezabije, to tě posílí... Motali jsme se po Čechách v polským fiatu-dva vepředu, vzadu třetí s kopákem ve kterým byly narvaný další bubny a v kufru zbytek aparátu. Hráli jsme fakt pořád, protože jinak to nešlo. Jediná pořádná reklama byl koncert. V tý době jsme všichni opustili civilní služby a nastoupil "těžkej work". Ten se stal osudnej Dejmalovi. Ještě ke všemu se zamiloval a to už byla definitivní smrtelná kombinace. Museli jsme za Dejmala získávat basáky z jiných "sanpiego" formací a ve finále už to bylo tak, že jsme pořád někoho učili ty naše písničky... Jednou jsme měli jet hrát do Ústí nad Labem a Dejmal zase zavolal, že nemůže. Neměli jsme už žádnej čas na to sehnat někoho a tak jsme si s Pítrsem řekli, že pojedeme jenom dva... Šli jsme po Pernštýnským náměstí a úplnou náhodou jsme potkali Mejna. Mejn šel někam chlastat nebo hulit nebo obojí nebo už byl nalitej i zhulenej dohromady-fakt přesně nevím v jakým se tenkrát nacházel stavu, ale zřejmě to bylo dobrý rozpoložení, protože se pořád hihnal.
"Jedu hrát s váma-sednu si na zadní sedadlo a ty mě tam naučíš ty basový linky.."
Tohle bylo slovo chlapa. Lepší Mejn v hrsti teda v autě nežli Dejmal v p... práci. Mejn v tý době hrál na bicí v kapele Spiknutí, ale v podstatě to byl multiinstrumentalista. Hrál na všechno. S náma už vystupoval v prastarých časech jednou na bicí a jednou po šíleným mejdanu u něj doma na kytaru místo Mejly. S Dejmalem chodil na střední školu a abych to nějak shrnul. Rozhodně jsme se nemuseli nějak seznamovat, protože to už dávno proběhlo... Celou cestu jsme spolu strávili na zadním sedadle a neustále jsme si podávali baskytaru a strkali jsme si její konec do obličeje. Pítrs řídil a měl z toho srandu. Zhulenec Mejn mi neustále tvrdil, že je všechno v pohodě a že to je "V klídku.."
Dorazili jsme na ústecký koleje, proběhly přípravy a a za 5 minut začínáme. Najednou přišel Mejn a říká:"Hele nepamatuju si nic, jediný co umím zahrát je ten akord před "roztočíme mrtvýho čápa nad hlavou.."
Čuměl na mě a zase se hihnal jako totální mimoběžka. Už se to ale nedalo zastavit.
"Hele Mejne tak si ztlum kombo na půlku, hraj si tam co chceš a když nebudeš vědět co hrát tak se otoč k lidem zádama a dělej že vazbíš. Hlavně se tvař, že s náma hraješ 297 koncert." Taktika snů.
Kolej bar byl plnej a tak jsme začali. Mejn stál celou dobu otočenej a k lidem se otočil asi na dvě vteřiny v zasekávačce před roztočíme mrtvýho čápa nad hlavou... Znělo to strašně, ale lidem se to z neznámýho důvodu líbilo-asi proto, že byli všichni totálně ztřískaný nebo zhulený a nebo to z v tý chvíli prostě nějak fungovalo. No možná, že to byly všechny ty důvody. možná to bylo znamení osudu, že tenhle magor je přesně TO co VF místo Dejmala potřebuje. Po koncertě se rozjel večírek a tak jsme z Ústí vyjeli asi o půl třetí ráno. Mejn už byl úplně tuhoš kemping a vydržel až do Prahy zpívat celou desku Walk Choc Ice. Řval to nahlas jako šílenec. Hned za Ústím to do nás málem narval kamion, kterej jel z neznámýho důvodu v protisměru. Zachránila nás odbočka na benzínku. Kdyby tam nebyla tak by s náma hrál Mejn asi jen v hrobě. Ještě jel s náma kámoš Doktor. To byla záchrana číslo dvě. Vydržel se mnou mluvit celou cestu-celou teda ne jenom do Hradce Králové. Tam vystoupil a šel studovat. Z Hradce do Pardubic je to asi 20 km, ale v pět ráno to bylo desetkrát víc...Nová rytmická sekce spala a já jsem se musel co nejvíc štípat a kousat, abych nevytuhnul taky. Polskej fiat totiž neměl posilovač na volantu a tak byla každá delší štreka vlastně taková posilovna, která vysála z řidiče-oběti-většinou mě zbytky energie. Nakonec jsem to dořídil a dobře to dopadlo. Myslím si, že to bylo někdy v dubnu 2002. Mejn nahradil všechny zaskakující baskytaristy a nakonec i Dejmala, kterej to v listopadu definitivně zabalil. Už to prostě nestíhal a nedalo se mu to nějak vyčítat.Rozloučili jsme se v dobrým na koncertě v Chrudimi. Byla to taková zvláštní chvíle.
Seděli jsme spolu v autě už i s Mejlou, kterej se dal dokupy a příjíždíme z Chrudimi do San Piega. Dejmal řekl:"Hele já si tady vystoupím."
Auto zastavilo a Dejmal vystoupil a naklonil se do dveří.
"Tak se mějte trosky."
Nostalgie tam byla to je jasný-zažili jsme toho spolu hodně, ale takovej je život a to je někdy ještě daleko horší sráč. Každopádně s náma Dejmal projel kdejakou díru a nahrál s náma spoustu songů, takže už jsme mu dávno odpustili jak nás na konci deptal. Nejlegendárnější byla jeho "domůspěchací věta" z posledních akcí.
"Tak oschnout a jedem..."
Mejn po něm zdědil aparát i basu. S tou basou to bylo takový složitější.
Za týden po tom jsme hráli další koncerty a Dejmal si přišel pro basu, kterou chtěl prodat. Aparát prodal Mejnovi, ale basu měl Mejn svojí. Najednou se zjistilo, že Dejmalova basa ve zkušebně není. Byla to strašná záhada, která samozřejmě vedla ke spoustě vzájemných obvinění...Nakonec to celý vyhnilo a po roce!! proběhnul neuvěřitelnej konec. Přecházím v Pardubicích přechod a proti mně stojí basák z kutnohorský kapely Nawzdory. Mávání, kynutí, šklebení a nakonec zelenej panáček. Když se míjíme tak zazní památná věta.
"Hele nehledáte náhodou basu??"
To byl šok.
Ukázalo se, že jsme další den po posledním koncertě s Dejmalem hráli v Kutný Hoře a v chaosu jsme naložili Dejmalovu basu a pak jsme ji tam nechali, protože Mejn měl svoji atd atd atd. Na místě hrálo víc kapel a tak se nevědělo čí to je. Basák z Nawzdory čekal, že se někdo ozve a pořád čekal a pořád čekal až uběhnul rok atd atd.
Vzájemný obvinování skončilo a ještě jsme se tomu všichni zasmáli.
Tak ji Mejn od Dejmala koupil nakonec po roce taky. Nejlepší to ale bylo na tom přechodu pro chodce. To byla situační komika a hlavně hrozná náhoda, že jsem tam zrovna šel já a zrovna šel on a že jsme se tam zrovna v tu vteřinu potkali. Náhody mají svoje vzorce. Kdo ví kdo by s náma nakonec hrál, kdyby jsme na tom Pernštýnáku toho Mejna nepotkali. Těžko říct. Pochybuju, že by se zrovna po San Piegu potloukal Flea a neměl do čeho píchnout..Každopádně by to byla spekulace, ale je taky možný, že nikdo. To se ale nestalo, takže jsme měli kliku jako vždycky..Howgh!!!!!!!!!
CD:
1994
1995
1996 Smutné a veselé vraždy
1997 Lunapark (mini)
1998
2000
2001
2003
a zase pár fotek...
oficiální stránky http://www.vypsanafixa.cz/

Životopis Kurta Cobaina

30. října 2007 v 22:37 | niki |  Nirvana-vše
Frontman jedné z nejznámějších skupin devadesátých let se narodil 20. února 1967 v městečku Hoaquim, asi 140 kilometrů od Seattlu. Matka pracovala jako číšnice v koktejlovém baru a otec byl automechanik. Když bylo Kurtovi sedm let, rodiče se rozvedli, což ho výrazně ovlivnilo. V pozdějších rozhovorech uváděl, že od tohoto okamžiku se již nikdy necítil znovu milován.

Kurt se s rozvodem rodičů nikdy nesrovnal a stal se z něj složitý a antisociální živel. Jeho trauma se později objevilo v mnohých textech písní Nirvany. Bydlel u různých příbuzných v Aberdeenu, kam se rodina ještě před rozvodem přestěhovala, našlo se však i období, kdy spal pod mostem.

Nejoblíbenější hudbou byli pro Kurta britští Sex Pistols a různé jiné britské punkové skupiny. Kurt sám byl součástí hned několika skupin, než v roce 1986 v Olympii založil spolu s kytaristou Kristem Novoselicem a bubeníkem Aaronem Burckhardem. skupinu Nirvana. S Burckhardem se však později rozloučili a po období hledání dalšího bubeníka se v roce 1990 v kapele objevil Dave Grohl.

Po počátcích, kdy s demonahrávkami sháněli vydavatele, se jich nakonec ujala nezávislá společnost Sub-pop, která v roce 1989 vydala jejich první album "Bleach." Album mělo úspěch a tak se pro příští album Nirvana upsala Geffenu, který ji mohl propagovat mnohem lépe.

Dva a půl roku po svém debutu vydala Nirvana album "Nevermind". V čele s nejuznávanějším singlem "Smells Like Teen Spirit" vlétla takřka neznámá kapela do žebříčku prodejnosti. "Nevermind" se prodalo přes deset milionů kopií s tržbou přes půl miliardy dolarů.

Sám Cobain přiznal, že o takovém úspěchu se mu ani nesnilo. Sláva však pro něj měla i negativní stránku. Kurt začal brát heroin, podle vlastních slov proto, aby se vyhnul tlaku producentů a také bolesti v oblasti břicha, kterou mu způsoboval skříplý nerv v zádech. Své nitro si dále vyléval ve velmi osobně zaměřených textech písní.

Právě osobní charakter textů znamenal, že si je fanoušci často špatně vykládali. Kurt posluchače upozorňoval, že písně mají jiný význam, ale pomalu chápal, že ani přes obrovské peníze, které albem vydělal, na fanoušky příliš velký vliv nemá.

V únoru 1992 si Kurt odskočil na Hawai, aby se oženil s Coutney Love. Později toho roku vydala Nirvana albun "Incesticide" a Kurt skončil v nemocnici, aby se léčil ze závislosti na heroinu. Zároveň se mu narodila dcera Frances Bean.

Na začátku roku 1993 vydala Nirvana album "In Utero". Deska bourala všechny hitparády. Zároveň byla ještě daleko otevřenější než předchozí alba a byla jakýmsi oknem do Kurtovy duše. Hudební kritici se shodují, že byla rozhodně albem, do kterého dal nejvíce sám sebe.

V listopadu nahrála Nirvana odlehčené album "MTV Unplugged", kde mimo svých písní ztvárnili i písně umělců, kteří je silně ovlivnili, například Bowieho "Man Who Sold the World." Pokud někdo dosud zpochybňoval Cobainovy muzikantské kvality, mohl se o nich naplno přesvědčit. Rozšířily se však fámy o tom, že to je poslední album Nirvany, protože jsou problémy uvnitř skupiny.

Poté se Nirvana pustila do evropské koncertové tour, ale musela ji přerušit kvůli tomu, že se Kurt pokusil v Římě o sebevraždu, když spolikal více než padesát uklidňujících prášků a zapil je šampaňským. Incident se podařilo ututlat a Cobain se vrátil do Seattlu, kde nastoupil na protidrogovou léčbu.

Z nemocnice ovšem po chvíli utekl a 5.dubna 1994 se zabarikádoval ve svém domě, vložil si do úst pistoli a stiskl kohoutek. Našel ho elektrikář, který vlezl do domu oknem, když nikdo neotvíral. Vedle Kurtova těla ležel dopis na rozloučenou, adresovaný Courtney a malé Frances Bean, zakončený slovy "Miluji vás, miluji vás." Manželka Courtney musela být 7. dubna hospitalizována kvůli předávkování drogami.

Na Kurtovu smrt reagovalo hned několik teenagerů ve Spojených státech tím, že se zastřelili. Dalších pět tisíc fanoušků se shromáždilo v Seattlu a se svíčkami v rukou vytvořili smuteční pochod. Tak odešla jedna z největších legend devadesátých let.

Diskografie

30. října 2007 v 22:36 | niki |  Nirvana-vše
BleachBleach (1989)
Nevermind
Nevermind (1991)
IncesticideIncesticide (1992)
In UteroIn Utero(1993)
MTV Unplugged In New YorkMTV Unplugged In New York (1994)
From The Muddy Banks Of The WishkahFrom The Muddy Banks Of The Wishkah (Live - 1996)
Intro
NirvanaNirvana (Best Of - 2002)
S I N G L Y
Singles Box SetSingles Box Set - Kompilace singlů (1995)
Smells Like Teen SpiritSmells Like Teen Spirit (1991)
Come As You AreCome As You Are (1992)
In BloomIn Bloom (1992)
LithiumLithium (1992)
Heart - Shaped BoxHeart - Shaped Box (1993)
All ApologiesAll Apologies (1993)
E P
BlewBlew (1989)
HormoaningHormoaning (1992)
OSTATNÍ
Live! Tonight! Sold Out!!Live! Tonight! Sold Out!! (video - 1994)
AneurysmAneurysm Promo (1996)

Další fotky

30. října 2007 v 22:34 | niki |  Nirvana-fotečky

Výroky

30. října 2007 v 22:33 | niki |  Nirvana-vše
Kurt Cobain: Vždycky jsem měl nízký sebevědomí a představa, že bych se opravdu mohl stát rockovou hvězdou a zvládnout, co se od ní čeká mi připadala naprosto absurdní.

Nick Kent (publicista): Co se drogové závislosti a sebevražedných tendencí týče, byl Cobain ztracený případ už před úspěchem alba Nevermind.

Kurt Cobain: Každej si o mně myslí, že jsem nějaká citová troska. Pořád se mě ptají, co mi je. A mně přitom vůbec nic není. Začal jsem se pozorovat a sleduju, jak na mě lidi reagujou. Napadlo mě. že bych si měl oholit obočí. To by snad pomohlo.

Bruce Pavitt (manažer gramofirmy SubPop): Pokud jde o muziku, nezdá se mi, že by Nirvana byla něčím zajímavá.

Kurt Cobain: Vždycky jsem věděl, že jsme stokrát lepší, než nějaký Guns n' Roses, Whitesnake a podobný sračky.

Kurt Cobain: Jsem dokonalej příklad průměrnejch nevzdělanejch Američanů mezi dvaceti a tčiceti.

Butch Vig (producent): V Kurtově hlase je vášeň, naléhavost a pak něco jakoby z jiného světa.

Kurt Cobain: Všechny moje písničky sledujou v podstatě to samý - že žiju v rozporu mezi dobrem a zlem, v rozporu mezi mužem a ženou. To je asi tak všechno.

Michael Azerrad (publicista): Kurt mluví jazykem, kterému rozuměj milióny mladých. Když na konci skladby Smells Like Teen Spirit dokola řve "odmítám, odmítám...", je to něco, co se nedá chápat povrchně. Buď vám to dojde, nebo ne.

Danny Goldberg (manažer kapely): Nirvana ztělesňovala touhu po morálním světě, který by byl opravdovější a upřímější.

Dave Grohl: Naše písničky byly jednoduchý a chytlavý jako říkadla pro malý děti.

Kurt Cobain: Někdy jsem takovej nihilistickej magor, a jsem pak hrozně otevřenej a zranitelnej.

Dave Grohl: Když vidíte Kurta psát text k písničce pět minut před tím, než ji poprvé zazpívá, těžko uvěříte, že chce říct něco důležitýho.

Michael Azerrad (publicista): Kurt hledal útočiště v heroinu.

Kurt Cobain: Bylo to blbý, nemá to cenu. Připadáš si po tom tupej a přiblblej.

Dave Grohl: Slíbil, že to bylo naposledy a já mu uvěřil. Vypadalo to tak nevinně.

Kurt Cobain: Začínal jsem si uvědomovat, že si lidi všímají, že spoustu z nich nenávidím.

Kurt Cobain: Rozhodl jsem se, že si vypěstuju závislost. To jediný mě může zachránit před tím, abych si ustřelil palici.

Courtney Love: Konečně jsem potkala člověka, kterej je pro mě jako stvořenej. Jsem zamilovaná. On říká, že jeho prachy jsou i moje, tak proč ne? Užiju si jeho milión a trochu se při tom sjedem.

Dave Grohl: Leželi v posteli - totálně vytuhlí. Bylo to nechutný. Když ze sebe někdo dokáže udělat takovou nefunkční a blábolící trosku, je to ubohost.

Kurt Cobain: Berou mě jako ufňukanýho vysmaženýho schizofrenika, kterej se chce zabít.

Kurt Cobain: Jestli se někdy zabiju, bude to z nějakýho důvodu, a ne kvůli pitomejm problémům se žaludkem.

Keith Cameron (publicista): Všechno šlo do háje kvůli heráku, nejhoršímu ze všech svinstev, Nirvana se propracovala od nul až mezi superhvězdy, a pak se změnila v trosky. A to všechno za pouhých šest měsíců, což je určitě rekord.

Nick Kent (publicista): Čím víc o něm čtete, tím víc ve vás sílí pocit, že tomuhle člověku nebylo nikdy nic dost dobré.

Courtney Love: Nezbaví se mě tak snadno. Půjdu za ním i do pekla.

Kurt Cobain: Nenávidím se a chci zemřít.

Dylan Carlson (Cobainův blízký přítel): Vypadal normálně. Mluvili jsme spolu. Chtěl, abych mu koupil brokovnici, nicméně mi přišlo divný, že si ji kupuje před odletem z města.

Kurt Cobain: Baví mě střílet, mám rád bouchačky. Vlastně mám doma jednu nabitou. Je zamčená nahoře v regálu.

Nick Kent (publicista): Vzal si drogy, napsal dost dojemný dopis na rozloučenou a pak si připevnil na prsa doklady a řidičák, aby člověk, který ho najde s rozstřeleným obličejem, okamžitě věděl, koho má před sebou.

Michael Azerrad (publicista): Sebevražda byla jeho osobním rozhodnutím, ke kterému by pravděpodobně dospěl tak jako tak.

KIRO-FM (rozhlasová stanice): Zemřel jako zbabělec a nechal tady po sobě malou holčičku, která už nemá tátu.

Kurt Cobain (dopis na rozloučenou): Lepší je vyhořet, než pomalu skomírat.

Úmrtní list Kurta Cobaina

30. října 2007 v 22:32 | niki |  Nirvana-vše
Tak, tohle je úmrtní list Kurta Cobaina..........

Steel--nádherný boty

30. října 2007 v 22:23 | niki |  Steel-boty



pict


pict


pict


pict


pict


pict





pict


pict


pict


pictpictpict


pict


pict


pict pict


pict


pict Oficiální stránky jsou:http://www.steelboots.cz/

krásný punkáči

30. října 2007 v 22:11 | niki |  Číra
punks.
me in my room after a show
Punk kiss....
Guy in a punk band
punks
miranda(left) beth(middle) cindy(right)
haha. le un' punk.
Me in my room. Punk Rawk!
moicano vermelho

Punkový obrázky

30. října 2007 v 22:00 | niki |  Fotky-punk...
”


Punk Floid

30. října 2007 v 21:57 | niki |  Punk Floid
taky dobrá skupina.....
Situace kolem vzniku souboru Punk Floid
Punk Floid existuje už dlouho, nynější sestava: TLUJ - kytara, zpěv, FLOUTEK - bicí, zpěv a BOUBEL - baskytara spolu začínají hrát už někdy na základce (začátek devadesátých let), postupem času se zakupuje potřebné hudební nářadí a začíná se i zkoušet pod různými názvy, stále se ale jedná jen o sehrávání a snahu zvládnout vlastní "nástroj", ale soubor furt nemá dostatečné vybavení. Na jaře roku 94 nastávají problémy s obstaráním zkušebny a tak se ansábl usazuje v dětském pokojíku dvou zainteresovaných sourozených umělců (Tluj a Floutek) v pátém patře panelového domu, kde skutečně proběhne pár krátkých zkoušek. Přestárlé publikum tvořené nevrlými sousedy však volá policii a soubor je opět umlčen. Ne však na dlouho. V objektu bývalých kasáren se za velmi přijatelných podmínek uvolňují místnosti, které sice akusticky nevyhovují, ale skupina zde tráví přibližně rok. Stále se ale nedá mluvit o skupině jako takové, neboť se neustále dokola přemílá pár jednoduchých cizích písniček jako např. Dajána, nebo jedna hooodně stupidní vodrhovačka od hooodně stupidního souboru Wanastovi Wjecy, ze které mi je špatně i teď, po letech, když si na to kurva vzpomenu. Brr. No nic, Deme dál. Píše se rok 95 a skorodredař Tluj je ztlučen, ostříhán a v řetězech odvlečen na základní vojenskou službu. Domů se dostává minimálně, tudíž přichází stagnace. Takřka undergroundový osud ještě neúplné kapely se podepisuje na Boubelovi. Pod tíhou těchto tlaků zkracuje svou máňu (jako myslím řepu), přibírá na protest několik kilogramů, věší basu na hřebejka a oděn do tepláků (a obut do kostkovaných bačkor) zahajuje usedlý, nudný, pohodlný a konzumní život. Tluj neustále stagnuje. Kreativní Floutek zulíbaný múzou začíná tvořit různé popěvky a melodické halekačky za doprovodu několika základních akordů. Od předešlé společné tvorby, která se motala kolem různých riffů, vybrnkávání, drcení "slayeřin", pískání flažoletů a burácení šlapáků to byl krok zpět, ále po čase se všichni shodli na tom, že se jednalo spíše o "úkrok správným směrem, ha ha". Boubel nezvládá nudný život usedlíka a oprašuje (pod nátlakem okolí) basu i s hřebejkem. Jelikož je hudebník každým druhým coulem příjme angažmá v zábavné kapele Jardy Štěpána, kde repertoár tvoří výhradně převzaté písně Suchého a Šlitra, Jiřího Schelingera, Karla Hály, Alkeholů a Kabátů. Ano, jedná se skutečně o pokleslou zábavovou kapelu tancovačkového charakteru, brr. Ovšem jedno pozitivum to přeci jen má - prsty basového mistra opět nabírají na pohyblivosti. Tluj se vrací z vojny a neustále stagnuje. Nastává další stěhování zkušebny. Místnost obstaral Tlujův nový kytarový kamarád Jára (později doom metalový Dying Passion), kterého potkal u armády. Společně s Járou proběhlo pár zkoušek, které ale nikam nevedly. Boubel mezitím drtí Šlitra a Hálu na svém prvním živém výstupu. Kreativní Floutek tvoří šlágry do šuplíku (budoucí první písně Punk Floidů) a Tluj stagnuje. Po nějakém čase se souboru náhodou dostává do rukou přístroj Yamaha, která se dá použít jako malé "nahrávací studijko" a nastává první bod velkého zlomu - Kreativní Floutek tasí ze šuplíku tříakordové šlágry a za pomocí automatického bubeníka a syntetické basy z kláves společně s Tlujem nahrávají prvních několik kusů. Výsledek je ohromující. Písně ve stylu hospodského "pub rocku" s notnou dávkou punku nadchly i nejbližší okolí. Boubel okamžitě končí angažmá u potulného souboru kejklířů a vrhá se s výkřiky: "Hála is dead!" rovnou po hlavě do basových spodků nového uskupení. Bere s sebou i bubeníka Břetika. Soubor je tak kompletní páč Floutek uchopil do rukou kytaru a jal se tak sekundovati kytarovému mágu ( Tluji ). Oba zmínění se také zhostili oukolu doposud nejtěžšího a nejméně oblíbeného a to byl křik. V tomto seskupení už můžeme mluvit o kapele, páč probíhali pravidelné zkoušky a dokonce pár živých výstupů. Asi po roce časově hodně vytížený Břetik oznámil odchod. Tím došlo k ustálení sestavy. Floutek přechází zpět k bicím, ale zůstává u hulákání. Písně se tím pádem ještě zjednodušují pro jednu kytaru. Na přelomu let 1999 a 2000 vzniká první demosnímek "Punk Floid …a tak my si tady žijem" a soubor začíná vystupovat pod jménem Punk Floid. Přelom let 99 a 00 udáváme jako rok vzniku PF.

Situace kolem druhého bodu velkého zlomu
První bod velkého zlomu jsme si popsali už dříve, šlo o zakoupení přístroje Yamaha, na němž vznikly první pracovní nahrávky Floutkových halekavých šlágrů, jenž předcházely založení Punk Floidu. Za druhý bod velkého zlomu hudební historici označují vznik druhého dema "Blbouni z východu", po kterém následovaly pro soubor významné a zásadní události. Vraťme se ale zpět ke vzniku a popišme si události posloupně. Píše se rok 2000, soubor vlastní první demosnímek s názvem"… a tak my si tady žijem". Nahrávka se ale nešíří distribučními kanály, jelikož soubor ani netuší, že nějaká nezávislá distribuce existuje. Nikdo ze souboru ani nemá snahu zastávat funkci manage-dementa, zajišťovat koncerty atd. Živé výstupy jsou velmi zřídka a křest probíhá v okruhu přátel v soukromém klubu Caverna s kapacitou 40 lidí (sedících!).Celé to připomíná nějakou středoškolskou kapelu bez jakýchkoliv ambicí a plánů do budoucna. Prostě úplně na piču. Probíhá pár zbytečných vystoupení na majálesech, náměstí a zábavách, které souboru akorát sráží sebevědomí a uvádí jej do hlubokých depresí. Trio nedoceněných umělců ze sebe nehodlá dál dělat čuráky a raději obrací svou pozornost k alkoholu. Doba temna trvá do jara 2001. Kapela pije, nezkouší, nehraje. Tluj stagnuje. Jednoho podvečera rozrazí dveře zábřežské vyhlášené restaurace "club" umouněný mladík s obrovskými palci. Jde najisto a sedá si ku kytarovému mágu Tluji. Tento kamarád od půllitru Petr Kacele zvaný Klacek oznamuje jásavě Tluji, že domluvil pro Punk Floid koncert s legendární punkovou kapelou N.V.Ú. Deprimovaný Tluj těžce zvedá svá unavená víčka a odpovídá, že nezná žádná "En vé ú" (jakož i zbytek souboru v té době) a že Klacek pod vlivem mele nesmysly. Klacek pod vlivem byl, to ano, ale tentokrát nesmysly nemlel. Když Klacek koncert potvrdil i za střízliva oznámil Tluj zbytku PF, že se bude hrát. PF (jako Punk Floid) se slezl na zkušebně, apaticky oprášil nářadí, smetl pavučiny z notových stojánků, spájel dávno rozpojené kontakty, vypnul časem povadlé blány u bicích a provedl zkoušku. Koncert proběhl 10. 3. 2001 v Mohelnickém Twisteru. Lihem posilněný soubor konečně předvedl svou hudbu lidem, které tato hudba zajímá, pogující kotel vrátil jiskru do očí mladých hudebníků a kolem půlnoci potemnělou oblohu rozčísl blesk označující příchod lepších časů. V zákulisí se pak soubor seznámil s chlapci en vé údy a při popíjení Dr. Vampa se domluvilo pár důležitých věcí. Např. zamluvení hradeckého studia Triton, kde NVU točili album "z řady", pro natáčku nového alpa Punk Floid (Floutek totiž ještě nevlastnil bicí, se kterýma by se dalo nahrávat ve studiu a en vé úd Jiřýček bydlel v Hradci a bicí na natáčku zapůjčil - proto hradecké studio). Nahrávat se šlo koncem května 2001. Nahráno a smícháno bylo co by dup.Touto dobou zakládá soubor a příznivci občanské sdružení Punk Floid, pod jehož hlavičkou pořádá jednu vůbec z prvních hudebních akcí. Je to punkový festival Fest jak pěst, na němž pokřtí album "Blbouni z východu". Této taškařici přihlíží přes 400 lidí (stojících), což je oproti křtu snímku prvního pokrok kurva kupředu, zpátky ni krok. Festival se vydařil, koncert PF i se křtem, na němž hostoval historický dechový soubor Colegium Bucinatorum se také vydařil a prodala se první várka nových CD. Bylo jasné, že občanské sdružení Punk Floid se pustí do pravidelného pořádání koncertů a festů a kapela Punk Floid to začne brát vážně - ovšem po jisté pauze, páč Floutek a Kozič s Dattlem, což jsou zakladatelé a členové občanského sdružení odjíždí na 3 měsíce do zahraničí (NDR). Zbytek souboru a členů sdružení tudíž odpočívá. Boubel zápasí s obaly pro blbouny na další várku cd. Tluj stagnuje.

Lepší časy
Po návratu ze zahraničí chvilku trvá než se věci dají do pořádku. Lepší časy nastávají počátkem roku 2002. Kozič a občanské sdružení se zaměřuje na pořádání punkových a HC koncertů. Floutek se pomalu ujímá funkce manage-dementa a začíná se dařit pravidelně vystupovat s PF po celé republice. Díky kladným recenzím v časopisech Big Beng!, Rock a Pop, Rock Shock a Spark se hodně šíří "Blbouni z východu". V Bengu probíhá soutěž rockových kapel všech žánrů, PF se z prdele přihlásí a je vybrán do finále na koncert v Nymburku mezi 6 dalších souborů. Ve finále kupodivu nezvítězí, ale i pěkné předposlední místo a guláš potěší. Soubor se utěšuje tím, že není šestý ze sedmi, ale ze stovky, která se do soutěže přihlásila a nebyla vybraná, takže kdo je tady kurva legenda?!!! Pravidelně se koncertuje až do léta, kdy občanské sdružení pořádá 2. ročník Fest jak pěst. Akce moc pěkná, krásné pódium, světla, zvuk, spousta kapel - ale bohužel vlivem špatného počasí, drahých kapel a spousty návštěvníků, kteří fest "podpořili" příchodem z lesa sdružení prodělalo spoustu tisíc a muselo se zadlužit. To ho paradoxně ještě víc popohnalo, páč se dluhy spláceli pořádáním dalších akcí, které už nemohli prodělat, častým hraním (teda pokud něco zbylo po odečtení nákladů) a hlavně prodejem CD a časem i MC, triček a čepic.A tak se pomalu objevovala distribuce nezávislá i oficiální, každý rok se odehrálo a odehraje asi 40 koncertů, zatím každým rokem vystrčí PF růžky i na nějaké větší akci - Benátská noc '02, Antifest '03, Underground fest na Slovensku , Valník ve Slaným a Pod Parou v Moravské v roce ´04,Valník a Antifest sme si zvopákli i v roce 05, další větší byli Mighty sound a Zelený Zákal a letos si dámě opět Pod Parou i Antifest. Nově teď sdružení pořádá Rafafesty v Zábřeze na Rafandě, kam zve punkový a HC sebranky. Už proběhlo 12 akcí a všechny v pohodě. Letní festy pořádáme 2 a to "Vítání léta", kde se snažíme o co největší žánrovou pestrost a hodně nízký vstupný. Letos bude čtvrtý ročník tak se tuze těšíme. Po delší pauze navazujem na pořádání tuze pakového festu: FEST JAK PĚST, který proběhne v Zábřeze v Zatáčce 22.7.2006 ( bližší info dáme brzo do odd KONCERTY). Jináč se naše hudební těleso snaží hrát často už máme odehráno cca 200 koncertů. Poslední CD - POP IS DEAD vydal label Cecek Records, vlivem Ceckovi dobré distribuci a našemu docela častému koncertování se náklad 1000ks do konce roku zřejmě vyprodá. Tudíš máme roupy vlétnout v lednu 2007 opět do studia a vypotit volaaké pekné piesničky, hej. A proto musíme strašně kalit ať máme spoustu zážitků a máme o čem psát - ha, ha.
CD:
1999
2001
2004
MOVE YOUR ASS - kompilace (2004)
2004
2004 2CD
2005
a zase pár fotek
oficiální stránky http://www.punkfloid.wz.cz/

Totální nasazení-vše

30. října 2007 v 21:52 | niki |  Totální nasazení
Totální nasazení je česká punk-rocková hudební skupina.
Totální nasazení, 20.7.2007 Totální nasazení, 20.7.2007

Historie

Pravěk Totálního nasazení

Pravěk Totálního nasazení sahá někdy do roku 1987, kdy dva pubescentní mladíci, spolužáci ze slánského gymplu, Svatopluk Šváb a Pavel "Pípa" Pospíšil objevují jim do té doby neznámou metalovou hudbu a pod jejím vlivem se rozhodují založit vlastní kapelu. Neboť však ani jeden z nich neovládá hru na žádný hudební nástroj, vyzní jejich snahy spíše recesivně a vše končí víceméně v oblasti teorie (neustálé vymýšlení nových a nových názvů kapely včetně jejího loga - pokud možno co nejšpičatějších metalových tvarů). Pokud pak přeci jen náhodou dojde na pokusy o vlastní hraní, jedná se spíše o velmi ranou alternativu (umělá dětská el.kytarka se silonovými strunami, odpadkové koše místo bicích, valcha, hřeben apod.) Zlom nastává o rok později. Na jaře roku 1988 si Sváťa za peníze ušetřené z prázdninové brigády kupuje ve slánském bazaru za 470,- Kčs basovou kytaru značky Jolana. Původně si chtěl zakoupit zde ve výloze vystavenou kytaru elektrickou, ale ta byla o pár set korun dražší a baskytara se svými čtyřmi strunami mu přišla jako jednodušší nástroj, na který bude snazší se naučit. Tímto se Sváťa navěky odsoudil do role baskytaristy. A protože se Pípa k zakoupení něčeho, co by připomínalo bicí soupravu vůbec neměl, využil Sváťa hozeného lana od právě vzniklé gymnaziální black metalové skupiny Smrtící dech, kteří postrádali právě baskytaristu. Ne že by zájemců bylo málo, ale nikdo nebyl vybaven vlastním nástrojem, potažmo vlastním aparátem. Sváťa totiž zjistil, že lze velmi dobře hrát přes babiččin nově zakoupený gramofon značky Tesla. Ještě než stačila proběhnout první zkouška kapely Smrtící dech s novicem Sváťou, došlo ke změně názvu. Některé spolužačky členů kapely rády posměšně přejmenovávaly soubor na SmrDící dech, což se pochopitelně tehdy hrdým mladým metalistům nelíbilo. V jedné ze slánských hospod tak byl vymyšlen nový název - Asmodeus a když asi měsíc poté bylo zjištěno, že už kapela takového jména existuje, vymýšlí Sváťa změnu - ASMOTHEUS.
Ve složení Viktor "Časko" Čížek - řev, Láďa "Dědek" Schneider - kytara, Sváťa Šváb - baskytara a Míra Schneider - bicí mezitím probíhají první zkoušky, které jsou typické tím, že se hned každá nacvičená píseň zaznamenává na magnetofon. Sváťa se postupně stává nejen hlavním textařem, ale záhy i skladatelem. Názvy skladeb jako Sivooký démon, Jízlivá smrt, Death ad. samy vypovídají, co tehdy skupina ve svých textech "řešila". Úporná snaha o black metal byla však hodně legrační nejen vizážově, ale především instrumentálně, svým spíše neumětelsko-punkovým provedením - dva až tři akordy dokola, často sloka se stejnou melodií jako refrén, kytara značky Iris hrající přes staré rádio, baskytara značky Jolana hrající přes gramofon, místo bicích krabice (po opotřebování či proražení se jednoduše nahrazovaly novými) s jedním, tehdy nově zakoupeným činelem značky Amati a stařičký mikrofon Tesla (ukradený z autobusu Karosa), který byl zapojen přes klenot skupiny, zesilovač Tesla + pár 15 wattových reproduktorů, z nichž některé dokonce i fungovaly.
S tím vším hodlal Asmotheus vtrhnout na českou metalovou scénu. A protože tehdy bubeník Míra byl ještě školou povinný (chodil do osmé třídy), byl za bicími, resp. za krabicemi nahrazen perspektivnějším Pípou. Sváťa s Viktorem začínají dokonce uvažovat o absolvování povinných přehrávek, které v byly za tehdejší komunistické vlády nutné. Záhy je do kapely přibrán i druhý kytarista Martin Janda. O rok starší playboy slánského gymplu do kapely sice vnáší jisté oživení, neboť přináší několik svých dobrých písní, ale zároveň také způsobuje zánik Asmothea. Jeho písně jsou totiž relativně složitější a Sváťovi a Pípovi dělají nemalé problémy. Kapela se tak na jaře 1989 rozpadá na dva soubory - Sváťa s Pípou zakládají skupinu Cresde a marně shání kytaristu. Martin, Láďa a Viktor dávají dohromady kapely Dostojevského běsi a zoufale shánějí baskytaristu a bubeníka.
To už se ale blíží listopad 1989 a s ním pád komunismu a sametová revoluce. V té době se dává dohromady Sváťa, Viktor a Pípa a coby mladí radikálové s trikolórami na hrudích zakládají 20.listopadu v oněch bouřlivých dnech alternativní těleso Frankenstein a nahrávají v obýváku u Sváťových prarodičů legendární demosnímek "Psycho", v němž se objevují politické a především protikomunistické texty. Styl Frankensteina, nazvaný samotnými aktéry stejně jako jejich demo, psycho, nebyl úplně pro každého stravitelný, ale získal kapele značnou popularitu. Soubor postupně přitvrzuje, Sváťa často využívá "zbustrovanou" basu, nicméně v muzice pořád něco chybí - kytara. Viktor tak přivádí kytaristu Láďu. Frankenstein se svojí novou bláznivou image (kožené obleky) začíná hrát řízný psychopunk či psychopunk-metal. Z tvorby Frankensteina se dochovaly dvě nahrávky - Hovada a Odborové svazy. Netrvá dlouho a zanikají obě současně existující skupiny aktérů Frankensteina - Cresde i Dostojevského běsi a do Frankensteina přichází druhý kytarista Martin. Vznikají nové písně - Protidavová, Fernet, Apatie, ale i problémy s kytaristou Láďou, který nejenže nezvládá Martinovy punkové kytarové aranže, ale především má problémy s kytarou, efektem i aparátem.
Frankenstein se postupně přejmenovává na Dehöt, kapela přitvrzuje, styl hudby se mění na punk-metal, Láďa dostává vyhazov a Dehöt ve finálním složení - Viktor - řev, Martin - kytara, Sváťa - baskytara a Pípa - bicí poprvé veřejně vystupuje. Stává se tak 1.září roku 1990 na regionálním rockovém festivalu v obci Pozdeň. Kapela má fantastický ohlas a zprávy o nečekaném úspěchu Dehötu a především o jeho punk-metalovém nářezu se rychle šíří regionem. Pozvánka na další akci na sebe nedává dlouho čekat. Na říjnovém rockovém festivalu ve Studeněvsi však Dehöt totálně propadá. Před plným sálem zde hraje jako první v pořadí a ke smůle ztrémované čtveřice je navíc hodně dobrý aparát i zvuk. Celé vystoupení je pak naprosté fiasko. Několik dní po koncertě oznamuje zpěvák Viktor, že odchází. Zbylá trojice se rozhodne pokračovat dál ovšem pod jiným názvem, který byl dal zapomenout na studeněveskou ostudu. Sváťa navrhuje Wiktorovy ostatky, Martin přichází s jiným nápadem - Totální nasazení. A protože druhý název lépe vystihuje styl hraní a i Pípovi se líbí víc, zůstává u něj. O zpěv se dělí Martin se Sváťou a Totální nasazení tak začíná psát v listopadu roku 1990 svoji historii.

Již jako Totální nasazení

Po roce existence, odehrání řady koncertů na regionálních rockových přehlídkách a festivalech v kladenském okrese a podomáckém natočení demosnímku "Wiktorovy ostatky" (září 1991) posiluje skupina kytarový post. Přichází druhý kytarista Honza. Do kapely však nezapadá a v létě 1992 odchází. Na jeho místo nastupuje P.P.Cvok. V této sestavě natáčí Totální nasazení v září roku 1992 dnes kultovní demosnímek "Dneska má svátek Marie".
Krátce poté odchází na vojnu hnací motor kapely, Sváťa. Místo kytary opouští z důvodu studia na vysoké škole Martin a nahrazuje ho navrátivší se Honza. V létě 1993, ještě během Sváťovy vojny, natáčí během jednoho opušťáku demo "Bätmani".
Po Sváťově návratu se kapela konečně rozjíždí naplno. Relativně větší množství koncertů v zimě 93 a na jaře 94 skupině jenom prospívá. Přichází však brzda v podobě dalšího odchodu na vojnu, tentokráte P.P.Cvoka. Kapela ale ještě předtím stačí nahrát ve studiu několik skladeb a společně se skladbami nahranými live na Petynce je vydává jako třetí demo "Totální nasazení 1994". Ještě téhož roku s ním vítězí v "Rockovém šlahounu" Radia 1, což dává podnět firmě N-musiq k nabídce účasti na CD kompilaci "Rock box 1".
Po návratu P.P.Cvoka z vojenské služby odchází v létě roku 1995 z kapely definitivně Honza a sestava se tímto ustaluje na současné obsazení: Sváťa - baskytara, zpěv ; P.P.Cvok - kytara, zpěv a Pípa - bicí . Na podzim 95 nahrává ve studiu Hostivař Totální nasazení deset skladeb, které vydává na jaře příštího roku pod názvem "Stínohry" na CD i MC firma Střílek records.
S debutovým albem začíná skupina stále častěji koncertovat, ale zatím jen po rockových klubech především ve středních a severních Čechách. Na podzim roku 1996 se však Totální nasazení dostává pod agenturu ANK, která skupině zajišťuje vystupování v klubech po celé republice a hlavně častou účast na rockových a punkových festivalech. V létě 97 natáčí kapela opět ve studiu Hostivař dvanácti písňový materiál na druhou desku. Ta vychází na podzim téhož roku u vydavatelství ANK s názvem "Pocta době". Totální nasazení vystupuje v té době průměrně šestkrát do měsíce a návštěvnost koncertů neustále stoupá.
Přesně rok po natočení druhého alba nahrává skupina 18 písní (již tradičně v hostivařském studiu) - materiál na třetí desku. Album "…souhlasíš se vším?" vychází na podzim roku 1998 u firmy Popron music. Následující rok skupina připravuje demosnímek, který vydává nezávislá firma PH records pod názvem "Živáky" na začátku roku 2000. Demo obsahuje devatenáct skladeb nahraných živě v pražském klubu Prosek. Na jaře 2000 vychází rovněž folkrockový sólový projekt zpěváka a baskytaristy Sváti "Slánské pověsti", který předtím natočil se svojí doprovodnou skupinou Deratizéři na podzim 99 ve studiu Hostivař. Ve stejném studiu je i připraven materiál na čtvrtou desku Totálního nasazení - 16 písní. To se děje počátkem léta 2000. Záhy skupina podepisuje smlouvu s vydavatelstvím Globus music a na podzim vychází nové album "Spreyopithecus chaluhensis". Od léta je navíc Totální nasazení zastupováno hudební agenturou ZAPPA´S MARIA a na počet koncertů a nedostatek posluchačů si v žádném případě nemůže stěžovat.
V prosinci roku 2000 oslavila skupina 10 let od svého vzniku. Zvýšenou koncertní činnost vykazují i Sváťovi Deratizéři, ale jejich hraní je kvůli vytíženosti Totálního nasazení přece jen omezené. Přesto Sváťa s Deratizéry na jaře 2001 natáčí v Hostivaři materiál na novou, rockovější desku, která pod názvem "V pasti…" vychází koncem roku. Hojně koncertující Totální nasazení si mezitím na podzim odskočilo do domovského studia Hostivař, aby zde nahrálo zbrusu nové album. Pod názvem "Crabalaganja" vychází tato novinka v květnu roku 2002 opět u vydavatelství Globus music. Nové CD obsahuje kromě osmnácti skladeb rovněž datovou přílohu.
Počínaje létem roku 2002 absolvuje Totální nasazení koncertní turné spojené s propagací zmíněného nového CD "Crabalaganja". Turné končí v lednu 2003, kdy v pražském klubu Delta skupina svůj koncert nahrává, aby ho u vydavatelství Globus music vydala jako svoji druhou live-nahrávku (tentokráte na CD i MC). Nové album vychází pod názvem "Delta Force-živák z Delty" v dubnu 2003. Tento přes hodinu trvající "živák" s 24 písněmi (včetně dvou novinek) je jedním z posledních koncertů ve staré sestavě.
Po dvouměsíční pauze způsobenou přírůstky do rodin se od poloviny dubna po boku stávající trojice objevuje druhý kytarista. V konkurzu vybraný mladý čechobelgičan Michel Coolman se stává novým členem Totálního nasazení, které tak po osmi letech hraje opět ve čtyřčlenném složení. V této nové sestavě ( Sváťa - baskytara, zpěv;P.P.Cvok - kytara, zpěv; Pípa - bicí;Michel - kytara ) vyráží Totální nasazení na nové koncertní turné. Skupina hraje každý víkend dva koncerty v klubech i na festivalech po celé České republice. Jak se však postupně ukazuje, není Michelova druhá kytara takovým přínosem, jak se očekávalo a při nacvičování nových písní Coolman kapelu spíš brzdí. Když se k tomu na konci února 2004 připojí i osobní problémy dostává Michel Coolman na Sváťův popud definitivní vyhazov.
V klasické trojici Sváťa, P.P.Cvok a Pípa skupina opět hojně koncertuje, hraje na většině velkých letních festivalů a připravuje materiál na nové řadové album, jehož natáčení se realizuje v říjnu roku 2004 v hostivařském nahrávacím studiu. Materiál na novou desku zde měsíc po Totálním nasazení nahrávají i Sváťovi Deratizéři.
Pro značnou koncertní vytíženost až do samého konce roku 2004 se začátek roku nového nese v mírné koncertním útlumu. Totální nasazení tak v klidu finišuje s posledními pracemi na novém albu a zhruba po roce opět rozšiřuje své řady. V průběhu ledna roku 2005 do kapely přichází nový druhý kytarista Honza "Šukec" Šulgán. Tato výrazná kytarová posila, slánská hardrocková legenda (ex-Nouzový východ, Crux, S.N.A.D.) mající bezmála dvacetiletou koncertní praxi, se již po několika zkouškách zapojuje do koncertování a jeho kytara se ukazuje jako velký přínos. Celkový sound kapely se i díky jeho vokálům ještě více oživuje. Totální nasazení v sestavě Sváťa - baskytara, zpěv , P.P.Cvok - kytara, zpěv , Šukec - kytara, zpěv a Pípa - bicí vyráží od dubna 2005, kdy vychází na CD u havlíčkobrodského nezávislého vydavatelství Cecek records (přibližně ve stejnou dobu vydává tento label i nové CD Deratizérů "Zbloudilá") nové album "Když mrvy na šichtu táhnou" , na koncertní turné (odehráno 74 koncertů), které na konci roku vyvrcholí velkolepými oslavami k 15.výročí vzniku kapely v pražském Abatonu před téměř tisícovkou diváků.
Po zasloužené, bezmála dvouměsíční pauze, začíná Totální nasazení od února 2006 opět koncertovat, když předtím vydává v reedici na CD staré demosnímky z let 1991 - 1994. Jaro je na hraní poměrně bohaté a skupina zároveň s koncertní činností připravuje CD reedici alba Živáky z roku 1999, které dosud vyšlo pouze na kazetách. Hlavní událostí první poloviny roku 2006 je však vydání alba největších hitů skupiny, jakéhosi "Best of", vybraného především podle fanoušků. To pod názvem "Tak mi to PUČ" spatří světlo světa v červnu 2006, kdy se chystá Totální nasazení vyrazit na stejnojmenné turné spojené s propagací alba, jehož zvláštností je to, že ho bude rozdávat zdarma. Turné začne v červnu, skončí v prosinci a čtveřice Sváťa, P.P.Cvok, Šukec a Pípa během něj rozdá mezi fanoušky víc jak tisíc CD.

Složení

Současné

Bývalí členové

  • Martin Janda - kytara, zpěv (1990-1992)
  • Honza Orthober - kytara (1992-1994)
  • Michel Coolman - kytara (2003-2004)

Diskografie:

  • Wiktorovy ostatky (1991)
  • Dneska má svátek Marie (1992)
  • Bätmäni (1993)
  • Totální nasazení (1994)
  • Stínohry (1996)
  • Pocta době (1997)
  • …souhlasíš se vším? (1998)
  • Živáky (1999)
  • Spreyopithecus chaluhensis (2000)
  • Crabalaganja (2002)
  • Delta Force - Živák z Delty (2003)
  • Když mrvy na šichtu táhnou (2005)
  • Best of TOTÁLNÍ NASAZENÍ - Tak mi to PUČ! (2006)

P.S.....

30. října 2007 v 21:49 | niki |  P.S

P.S.

P.S. byla hudební skupina hrající punk a hardcore. Byla založena v roce 1986 a několikrát přerušila svoji činnost, naposledy v roce 2004. Volným pokračováním P.S. je skupina Living Pudding.

Sestava (2003)

  • David "Kratos" Bartoš - zpěv
  • Zdeněk Petr - kytara, zpěv
  • Jan Čejka - baskytara
  • Aleš Mrštík - bicí
Bývalí členové: Jan Jukl (kytara, 2/86-88); Václav Girsa (kytara, 2/86-?); Jaroslav Barabáš (kytara, 1990-93); Petr Štěpánek (kytara); Jaroslav "Wonid" Cvach (baskytara, zpěv, 1987-88, 1990-cca 11/98); Robert Vlček (bicí, 2/86-88); Milan Szanto (bicí, 1990-92); Jan Hladík (bicí, 1992)

Albová diskografie

  • Battle For The Elevator - 1998 (Pancor)
  • Hele - 2002 (Pohoda Records)
Dema:
  • "V oslovských lavicích" (1988)
  • "Krásnej den" (1992)
  • "P.S." (1993)
  • "The Best Of P.S." (1994)
  • "Třeba takhle …" (1995)

Historie+sestava skupiny

30. října 2007 v 21:46 | niki |  N.V.Ú
Historie
N.V.Ú., 26.5.2007 N.V.Ú., 26.5.2007
N.V.Ú. neboli Nepřichází v úvahu je česká punková skupina z Hradce Králové. Počátky skupiny N.V.Ú. sahají až do roku 1986 k novovlnové skupině Manichinace, která ovšem dlouho nefungovala. V roce 1987 vznikl punkovější Adapter, jehož členové po několika změnách vystupovají od roku 1988 jako N.V.Ú. Do většího povědomí lidí nejen v Hradci Královém se dostali poté, co se jim podařilo udělat přehrávky. N.V.Ú. v této době ještě nehráli čistý punk, ale zněli spíše jako metalovější Die Toten Hosen. Toto první období mapuje kazeta …že je magor. Po revoluci přichází nový bubeník Jiří "Jyřýček" Franc. S ním je nahráno druhé demo Obchází mě dokola, které už zní punkověji. V dalších letech následuje další odklon od nové vlny k punku, který se projevil především odchodem dívčího pěveckého dua. V dalších letech vydávají další již pogo-punková dema a desky, například úspěšné albumy Čáry máry fuck a zatím poslední Vzorek bez Ceny. N.V.Ú. jsou v dnešní době uznávanou legendou českého pogopunku a dodnes jsou jednou z nejčastěji hrajících kapel.

Složení

Nynějši sestava

  • Štěpán "Makeba" Málek - zpěv, harmonika
  • Jirka "Jyřýček" Franc - bicí, zpěv
  • Lukáš "Junior" Havránek - basa, zpěv
  • Pavel "Pafka" Doležal - kytara zpěv
  • Tomáš "Marvin" Žampach - kytara

Původní sestava (1988)

  • Štěpán "Makeba" Málek - zpěv, harmonika
  • Pavel "Pafka" Doležal - kytara zpěv
  • Renata "Paragánka" Pavlíčková - zpěv, klávesy
  • Aleš Vostřez - baskytara
  • Robert Molín - bicí

Diskografie

  • …že je magor(1988)
  • Obchází mě dokola(1990)
  • Tak jsme došli…(1991)
  • 14 dní(1994)
  • A v noci je tma…(1996)
  • Živák(1996)
  • The Five Anti-Beatles Songs (1997)
  • Čáry máry fuck (1998)
  • Z řady (2000)
  • Vzorek bez ceny (2004)